Československu věrni zůstali. Životopisné rozhovory s německými antifašisty
Sie blieben der Tschechoslowakei treu. Biographische Interviews mit deutschen Antifaschisten
Barbora Čermáková a David Weber (edd.)
Vydal Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, v.v.i., Praha 2008.

Pohled do zapomenuté kapitoly českých moderních dějin oživují svými příběhy pamětníci, očití svědkové německého odboje proti fašismu, perzekuovaní za války ze strany nacistického režimu a mnozí z nich i po válce od česko-slovenských úřadů; lidé, kteří svým životem stvrzují fakt, že ne všichni Němci byli nacisté.
Kniha přináší například příběh Němce z Chomutova, který bojoval v česko-slovenské armádě, šumavské rodiny postižené nacisty zato, že se otec v krizových dnech před Mnichovem účastnil mobilizace, dělnické rodiny ze severní Moravy, která podporovala zajatce a partyzány, nebo příběh židovsko-německé rodiny pronásledované za války i po ní.
Životopisné rozhovory byly zpracovány metodou oral history. V německé publikaci je obsaženo pět rozhovorů, české vydání zachycuje svědectví celkem deseti pamětníků. Knihu doplňují historické obrazové materiály ze soukromých sbírek.

Historický úvod z knihy Československu věrni zůstali ke stažení ve formátu pdf

Sudetští Němci proti Hitlerovi.
Sborník německých historických studií
Stanislav Kokoška a Thomas Oellermann (edd.)
Vydal Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, v.v.i., Praha 2008.

Publikace obsahuje české překlady prací deseti německých historiků, kteří se v průběhu minulých desetiletích věnovali dějinám sudetoněmeckých antifašistů. Sborník byl sestaven tak, aby pokrýval problematiku nejenom faktograficky, ale současně poskytl obraz o úrovni zpracování tématu v německé poválečné historiografii. Vedle studií renomovaných historiků (P. Heumos, L. Grünwald, R. Gebel) byly do sborníku zařazeny i příspěvky méně známých autorů.
Úvodní studie z pera Thomase Oellermanna podává ucelený přehled o stavu zpracování tohoto tématu v německé jazykové oblasti.

My a oni. Česko-německé stýkání a potýkání ve dvacátém století. Výběr prací středoškolských studentů ve 4. ročníku dějepisné soutěže EUSTORY
Vydal Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, v.v.i., Praha 2008.

Výběr deseti nejlepších prací studentské soutěže.

Helden der Hoffnung. Die Anderen Deutschen aus den Sudeten 1935–1989
Alena Wagnerová (ed.)
Vydal Aufbau, Berlín 2008, s podporou projektu „Dokumentace aktivních odpůrců…“.

Editorka Alena Wagnerová se svými spolupracovníky zpracovala 15 rozhovorů a formou životopisného vyprávění představuje osudy antifašistů z Československa, kteří se po druhé světové válce ocitli za hranicemi své původní vlasti. Součástí knihy jsou také vyprávění čtyř pamětníků, jejichž svědectví byla zaznamenána v rámci projektu.

In memoriam Johann Wolfgang Brügel
Sborník z konference věnované Johannu Wolfgangu Brügelovi
Vydalo Město Hustopeče ve spolupráci s Ústavem pro soudobé dějiny AV ČR, v.v.i., Praha 2006.

V Hustopečích, rodném městě J. W. Brügela, se 13. 9. 2006 uskutečnila konference věnovaná tomuto přednímu představiteli předválečné německé sociální demokracie a autoru knihy „Češi a Němci 1918–1938“.
Sborník přináší příspěvky, které na konfe-renci zazněly. Jejich autory jsou čeští i němečtí historikové.

...i oni byli proti
Vydalo Muzeum města Ústí nad Labem ve spolupráci s Albis international, Ústí nad Labem 2007.

Sborník z mezinárodní historické konference, která se konala ve dnech 13.–15. listopadu 2006 v Ústí nad Labem.
Publikace shrnuje příspěvky přednesené v blocích: historický kontext tématu, problematika pojmu „němečtí antifašisté“, situace německých odpůrců nacismu po roce 1945, regionální sondy k tématu, dosavadní prezentace tématu v médiích a školách a vzpomínky pozvaných pamětníků.

Zapomenutí hrdinové
Vergessene Helden
Tomáš Okurka (ed.)
Vydalo Muzea města Ústí nad Labem, Ústí nad Labem 2008.

Průvodní text dlouhodobé výstavy Zapomenutí hrdinové seznamuje čtenáře se základními historickými událostmi. V první studii se Adrian von Arburg zabývá pojmem „německý antifašista“, v následující Thomas Oellermann popisuje situaci německých odpůrců nacismu před rokem 1938, Stanislav Kokoška za druhé světové války a David Kovařík si všímá postavení německých antifašistů v poválečném Československu.

Osudy zapomenutých hrdinů. Příběhy německých antifašistů z ČSR
Schicksale der vergessenen Helden. Geschichten der deutschen Antifaschisten aus der ČSR
Zdeňka Kokošková a kolektiv
Vydal Národní archiv Praha 2008

Soubor sedmnácti životních příběhů. Medailonky shromážděné v publikaci přibližují osobnosti známé z politického života, ale také osudy a starosti „obyčejných lidí“. Jsou doplněny dobovými dokumenty z českých i zahraničních archivů, institucí a soukromých sbírek.

Odsunutí hrdinové. Faksimilová edice dokumentů
Editoři: Zdeňka Kokošková, Jaroslav Pažout
Vydal Národní archiv Praha 2008

Edice přináší rozmanité typy písemných pramenů, jakými jsou plakáty, letáky, vyhlášky, úřední zprávy, průkazy, novinové články, soukromá podání apod. Každý dokument je zejména s ohledem na možnou využitelnost pro vzdělávací účely vydán na zvláštním listě, resp. U více stránkových písemností na několika listech.

Amstätter, Andreas
Tomslake. Die Geschichte der sudetendeutschen Sozialdemokraten in Kanada
(Tomslake. Dějiny sudetoněmeckých sociálních demokratů v Kanadě)
Euskirchen 1995
167 stran

Ve svých vzpomínkách popisuje bývalý okresní sekretář německé sociálně demokratické strany (DSAP) v Aši Andreas Amstätter emigraci skupiny sudetoněmeckých sociálních demokratů do Kanady. V úvodu a prvních kapitolách se zabývá jejich útěkem ze Sudet obsazených Říší. Zároveň propojuje celkové politické události se svými osobními zážitky. Popisuje vznik a realizaci dohody s britskou vládou o přijetí sudetoněmeckých sociálních demokratů do Kanady. Hlavním tématem knihy je tedy následná budovatelská práce této skupiny emigrantů v kanadském Tomslake. Amstätter popisuje problémy polního hospodaření, ale také vznik vlastní malé obce. Na závěr se zabývá v širším slova smyslu poválečnými dějinami osídlení v Tomslake.
432/97


Biographisches Handbuch der deutschsprachigen Emigration nach 1933
Band I: Politik, Wirtschaft, Öffentliches Leben
(Biografická příručka neměcky mluvících emigrantů po roce 1933
Svazek. 1: Politika, hospodářství, veřejný život)
Zpracoval Werner Röder, Herbert A. Strauss, ve spolupráci s Dieterem Marcem Schneiderem, Louisem Forsythem
München 1999
875 stran

První svazek biografické příručky o německy-mluvící emigraci sudetoněmeckých antifašistů po roce 1933 se zřetelem na tématické okruhy politiku, hospodářství a veřejný život představuje solidní podklad pro exilové studie zabývající se emigrací sudetoněmeckých antifašistů. V abecedně seřazených biografických přehledech jsou vedle údajů o životních datech antifašistů a jejich rodinách uvedena také členství ve stranách a spolcích a další funkce. I když největší důraz je kladen na období emigrace, najdeme zde také informace o předválečné době v Československé republice a v poválečném období. V této příručce jsou uvedena jména sudetoněmeckých emigrantů všech politických směrů (vedle silné sociálně demokratické emigrace a komunistů).
studovna


Witte, Eugen de
Für Heimat und Freiheit
(Za vlast a svobodu)
Mnichov 1982
152 stran

Ve svých vzpomínkách popisuje dlouholetý člen čsl. poslanecké sněmovny Eugen de Witte události roku 1938, následnou emigraci a politické zápolení mezi československou exilovou vládou v Londýně a sudetoněmeckými sociálními demokraty. Několik kapitol věnuje pokusům o útěk sociálních demokratů z obsazených Sudet do Prahy a dále po Evropě. De Witte, který byl již před první světovou válkou činný jako sociálně demokratický důvěrník v Karlových Varech, zdůrazňuje marné pokusy DSAP zabránit na pozadí diplomatických jednání katastrofě vysídlování. V hlavní části knihy tak autor popisuje jednání mezi toho času založeným společenstvím sudetoněmeckých sociálních demokratů „Treuegemeinschaft“ a Benešem jakožto zástupcem čsl. exilové vlády.
512/06


Exil in der Tschechoslowakei, in Großbritannien, Skandinavien und Palästina
(Exil v Československu, Velké Británii, Skandinávii a Palestině)
Red. Gisela Seeger
Lipsko 1980
746 stran

Tato práce z roku 1980 vznikla ve spolupráci Akademie věd NDR a Akademie umění NDR a představuje Československo jako exilovou zemi pro německy mluvící umělce a spisovatele. V první části nastiňují autoři rámcové podmínky „azylové země Československa“. Z hlediska zhodnocení vlivu sudetoněmeckých antifašistů je zajímavá kapitola „Solidarita demokratického obyvatelstva s německými emigranty“. V další části jsou představeny dva toho času v Československu činné spolky exulantů „Svaz proletářsky revolučních spisovatelů“ a „Ochranný spolek německých spisovatelů v Československu“. Společná práce mezi emigranty a sudetoněmeckými i československými antifašisty v letech 1934-1937 je popsána v následující kapitole. Nemusíme poukazovat na to, že se tato kniha většinou omezuje jen na komunistickou emigraci a komunistické antifašisty Československa.
532/03


Kühn, Heinz
Widerstand und Emigration. Die Jahre 1928–1945
(Vzpoura a emigrace, léta 1928–1945)
Frankfurt a.M. 1983
356 stran

V knize „Vzpoura a emigrace“ popisuje Heinz Kühn, pozdější ministerský předseda Severního Porýní-Vestfálska, své zážitky z emigrace, která ho zavedla z Prahy přes Brusel do podzemí Gentu. Zajímavé – z hlediska československého kontextu – jsou kapitoly o událostech v Praze a především o ilegálních aktivitách exilové SPD za hranicemi československého státu. Kühn popisuje také tajné akce Gestapa směřující k dopadení nebo zabití exulantů na území Československa. V dalších kapitolách líčí dramatické podmínky přežití v době protektorátu. V závěrečných rozsáhlých kapitolách se věnuje svému pobytu v Belgii, kde musel po příchodu wehrmachtu žít v Gentském podzemí.

III b 35

Mit dem Gesicht nach Deutschland. Eine Dokumentation über die sozialdemokratische Emigration. Aus Nachlaß von Friedrich Stampfer, ergänzt durch andere Überlieferungen
(Obráceni k Německu, dokumentace o sociálně demokratické emigraci)
Vyd. Erich Matthias, přepr. Werner Link
Düsseldorf 1968
758 stran

Erich Matthias se ve svých líčeních sociálně demokratické emigrace z Německa opírá mimo jiné o odkaz říšského poslance a redaktora SPD Friedricha Stampfera. Přímo jím je sepsána kapitola „Třetí emigrace, příspěvek k jejím dějinám“. Pro československý kontext je důležitá především kapitola o emigraci v Praze. Zde jsou z perspektivy SPD představeny různé skupiny činné v uprchlických a politických aktivitách. Samostatná kapitola s názvem „Dschungelkrieg“ (Džunglová válka) se věnuje akcím takzvaných hraničních sekretariátů exilové SPD (pašeráctví, napomáhání k útěku, ilegální převedení přes hranice). V dalších odstavcích popisuje Matthias emigraci v Paříži, Londýně a USA. Četné dokumenty z jmenovaného odkazu Stampfera tvoří druhou část práce. Zde se nacházejí dopis a fragmenty projevů i z pražských dějin a rovněž Pražský manifest exilové SPD (popř. SOPADE) z 20. ledna 1934.
1087/95


Menschen im Exil. Eine Dokumentation der sudetendeutschen sozial demokratischen Emigration von 1938 bis 1945
(Lidé v exilu. Dokumentace sudetoněmecké emigrace v letech 1938 až 1945)
Stuttgart 1974
404 stran

Dokumentace sudetoněmecké sociálně demokratické emigrace vydaná Seliger-archivem patří k několika málo celkovým studiím útěku a exilu členů nebo funkcionářů DSAP v Československé republice. Kniha začíná vylíčením situace posledních dnů před zřízením protektorátu a popisuje aktivity sociálních demokratů směřující k vycestování ze země. Zmíněna je též emigrační centrála vytvořená v Praze. Hlavní důraz je však kladen na země, do kterých sudetoněmečtí sociální demokraté uprchli a ve kterých byli opět politicky činní ve formě různých spolků. Například ve Velké Británii. Další kapitoly se zabývají zeměmi, které poskytovaly exil krátkodobě - Belgie, Francie a Skandinávie (počtem emigrantů se Skandinávie stala centrem sudetoněmecké sociálně demokratické emigrace). Rozsáhlá kapitola je věnována také sjednanému vycestování do Kanady zprostředkovanému britskou vládou. V knize jsou zohledněny také cílové země v zámoří, Izrael, Brazílie a Bolívie. V závěru je popisována politická dimenze emigrace, konflikty uvnitř sudetoněmeckých sociálně demokratických skupin ve Velké Británii nebo konfrontace s československou exilovou vládou ve věci nuceného odsunu Němců ze Sudet.
469/01


Müller, Dora
Ludwig Czech
Brno 2004
96 stran

V této knize vzpomíná předsedkyně Německého kulturního spolku Brněnského regionu na dlouholetého předsedu DSAP Ludwiga Czecha. Život Czecha je představen dvojjazyčně (německo-česky) s bohatou ilustrací dokumentů a sice od jeho počátků v brněnské sociální demokracii před první světovou válkou, přes převzetí předsednictví ve straně roku 1920 až do úmrtí v koncentračním táboře Terezín. V knize jsou obsaženy také oslavný sborník vydaný roku 1930 u příležitosti 60. Czechova jubilea „Šedesát let ve službě proletariátu“ a studie Ernsta Paula „Tragický konec života Doktora Ludwiga Czecha: rozhodnutí předsednictva strany o vytvoření Treuegemeinschaft“.
522/06


Paul, Ernst
Sudetendeutsche – Stiefkinder der Geschichte
(Sudetští Němci – Nevlastní děti dějin)
München 1967
40 stran

Ve svém pojednání o osudových letech sudetoněmeckých dějin popisuje Ernst Paul, který byl v době první republiky činný ve Spolku socialistické mládeže, v DSAP, i v obraně republiky, historické události od vzniku samostatného československého státu přes vyhrocení sudetoněmecké otázky až po exil, vysídlení a poválečné dění. Důraz klade na vývoj v letech 1918-1938. Zdůrazňuje národní otázku vznikajícího státu, poukazuje rovněž na slabiny DSAP a popisuje vliv událostí roku 1933 v Německu na Sudetské Němce. Vlastní kapitolu věnuje emigraci rozvinuté po roce 1938 a následné práci v exilu. V příloze knihy se nacházejí dokumenty z různých úseků shora jmenovaného období.
530/06


Grünwald, Leopold
Sudetendeutscher Widerstand gegen den Nationalsozialismus. Für Frieden, Freiheit, Recht (Sudetoněmecká vzpoura proti národnímu socialismu. Za mír, svobodu, právo)
Benediktbeuren 1986
287 stran

Grünwaldova kniha pojednává o sudetoněmecké vzpouře v letech 1938-1945. Autor vychází z pojmu „vzpoura“ v širším slova smyslu – vzpoura jako vytvoření a udržování spolků přátel popř. skupin sociálních demokratů a komunistů, nucené pobyty ve vězení a koncentračních táborech – a zabývá se různými formami odporu dle jednotlivých regionů. Popisuje tak např. vytváření uskupení, akce těchto skupin, sabotážní činnost a zprostředkování pomoci obětem národně socialistické vlády. Kromě toho lze v práci najít popisy činnosti místních skupin odporu, jež se týkají mírového předání obce blížícím se spojeneckým vojskům na konci války, popř. převzetí správy v místech již vyklizených wehrmachtem
Přestože Grünwaldův základní pojem odporu a také jím uvedené prameny nevyznívají vždy jednoznačně, ba dokonce nezohledňuje ve své práci ani důležité prameny, které byly k dispozici teprve po roce 1989, tvoří tato práce důležitý přínos pro další bádání v tomto směru.
52/2000