Medializace
|
Komentář |
|
Mluv, německý hrdino, zajímáš mě
Česká vláda slíbila zdokumentovat osudy sudetoněmeckých antifašistů. Zatímco se ale pořád na něco čeká, pro poslední dosud žijící z nich si přichází smrt.
Anneke Hudalla
Respekt 20.11.2006, str. 4
|
|
Celý článek...
|
|
|
Na okraj |
|
Když Češi bojovali za Hitlera
7. října 2006, Lidové noviny
MAREK KERLES
V německé armádě bojovaly za války i tisíce Čechů, o jejichž osudu české dějiny dosud převážně mlčí
Podle některých studií bylo v zahraniční armádě pod Benešovým velením až dvacet procent Čechů, kteří dokázali zběhnout z německých ozbrojených sil. Řada z nich neměla klid ani po válce - za službu v západní armádě byla odsouzena komunistickými tribunály.
|
|
Celý článek...
|
|
|
Region: Štětí |
|
Ticho jako v hrobě Ernsta Kreischeho
Na začátku je mlčení jenom trapné. Třeba jako pauza v hovoru s cizím člověkem.
Pak se to ticho ale stane mučivé, nesnesitelné - tak nesnesitelné, že Klaus Fiedler sáhne po kameře a začne fotit. "Ernste Kreischi, děkujeme ti za věrnost Československu a věrnost sociálnědemokratické straně," řekl tentýž Fiedler, sociální demokrat ze saské Pirny, před pár minutami u hrobu sudetoněmeckého antifašisty Ernsta Kreischeho. Ale nikdo z asi padesáti lidí, kteří spolu s Fiedlerem stojí na hřbitově ve Štětí u Litoměřic, mu neodpověděl. Ani nikdo z českých stranických kolegů.
Anneke Hudalla
Respekt 18.09.2006, str. 4
|
|
Celý článek...
|
|
|
Region: Štětí |
|
Pocta německému spisovateli
Dny evropského dědictví, probíhající během dvou následujících víkendů, jsou letos tématicky zaměřeny na významné osobnosti a objekty. "Otisk slavných jmen" je doslovný rámec jejich programu, který byl ve Stětí zahájen již v pátek polodenní akcí k uctění památky německého antifašisty Ernsta Kreischeho.
Narodil se 5. 6. 1902 v Děčíně jako syn lékárníka. Absolvoval učitelský ústav v Litoměřicích a po získání abrobace se stal učitelem odborných předmětů na německé měšťanské škole ve Štětí. Byl však i nadaným básníkem a spisovatelem. Vedle lyrických básnických sbírek i autorem řady románů. Humanistické myšlenky ovšem nevyzařovaly jen z jeho díla. Příslušník německé sociální demokracie byl již od roku 1933 přirozeně v opozici proti henleinovcům a také v kontaktu s německými autory, prchajícími k nám před Hitlerem. Byl např. členem pražského svazu německých spisovatelů, mezi něž patřil i F. C. Weiskopf. V zastoupení tohoto svazu byl v roce 1937 pozván k prezidentu E. Benešovi na Pražský hrad; věnoval mu tehdy svoji básnickou sbírku Die Palette (Paleta).
Ve Štětí, které mělo německou většinu, umožnili němečtí sociální demokraté v čele s Kreischem v roce 1933 zvolení českého učitele a Sokola Augustina Lukeše starostou města, což jim henleinovci nikdy neodpustili. Augustin Lukeš byl dne 25. 4. 1942 umučen v Osvětimi, Ernst Kreische byl po celou okupaci pod trvalým dohledem gestapa. Opakované výslechy přispěly k zhoršení zdravotního stavu, ale i tak zůstávají nad jeho předčasnou smrtí dne 8. 9. 1944 nezodpovězené otazníky. Zemřel v litoměřické nemocnici týden poté, co v ústecké nemocnici zemřel velmi záhadně bývalý starosta Leopold Pólzl. Po letech mlčení byla již v roce 1991 na budově pečovatelského domu ve Štětí odhalena na počest E. Kreischeho pamětní deska.
Pavel KOUKAL
Ústecký deník, 9.9.2006, str. 8
|
|
|
Z prehistorie projektu |
|
Sudetští Němci chválili premiéra Paroubka
4.6.2006, Lidové noviny
Edmund Stoiber
(Foto: ČTK)
NORIMBERK 4. června 2006 | 16:27 V nezvykle smířlivé atmosféře se odehrál tradiční sraz sudetských Němců v Norimberku. Bavorský premiér Edmund Stoiber si přál, aby jakákoliv budoucí česká vláda pokračovala ve vzájemném přibližování.
|
|
Celý článek...
|
|
|
Na okraj |
|
Němci. Naši
2. června 2006, Lidové noviny
Luboš Palata
Z mizení sudetských Němců bychom neměli mít radost
Nečte se to dobře. „Vyhnání je genocida,“ dali si heslo víkendových Sudetoněmeckých dnů naši bývalí, po válce vyhnaní a odsunutí krajané. To heslo není pravdivé, vyhnání je alternativou genocidy, špatnou, ale mírnější variantou. Je zničením národa, ne lidí.
Vyhnání zničilo staletou kulturu českých, moravských a slezských Němců. Česku přineslo jen škody a úpadek. Krátkodobě pomohlo Čechům jako národu. O dlouhodobém prospěchu je možné se přít do nekonečna, přičemž zastánci plodné multikultularity a národních států nenaleznou nikdy zcela společnou řeč.
|
|
Celý článek...
|
|
| | << Začátek < Předchozí 1 2 3 4 5 Následující > Konec >>
| | Výsledky 21 - 30 z 43 |
|
Kontakt
Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, v.v.i.
Vlašská 9
Česká republika
Tato adresa je chráněna proti spamování, pro její zobrazení potřebujete mít Java scripty povoleny
GPS: Loc: 50°5'12.59"N, 14°24'0.219"E
|
Medializace 