Od podzimu 2008 se putovní výstava Zapomenutí hrdinové dostala do Berlína, Sokolova, Prahy. Uvádíme zde citace z ohlasů především v regionálním tisku.

Putovní výstavu nazvanou Zapomenutí hrdinové hostí až do 19. dubna sokolovské muzeum. Expozice je věnovaná příběhům Němců, kteří žili za války v Československu a přes nebezpečí, které jim v té době hrozilo od rozpínajícího se Německa, se přidali na stranu československého státu. Přestože pomáhali odboji, tak se jim nedostalo zasloužené pocty. Navíc - i přes svůj odvážný antinacistický postoj byli mnozí z nich po válce označeni za nepřátele státu a nuceni opustit své domovy.
Výstava je částečně audiovizuální, jejím dalším přínosem je představení konkrétních osob. Antinacisté vystupují ze stínu anonymity, a návštěvník se tak s nimi může lépe ztotožnit.
"Expozice vznikala poměrně dlouhou dobu, protože vzpomínky pamětníků se nejdříve nahrávaly na záznam. Právě tyto nahrávky si lidé na výstavě mohou pomocí MP3 přehrávače zpětně poslechnout. Jejich svědectví jsou uvedená i v tištěné formě," uvedla historička Romana Beranová.
"Celé téma je samo o sobě velice obsáhlé. Také materiálů je nasbíráno daleko více, ale kvůli prostorovým možnostem nebylo možné shromáždit úplně vše," vysvětlila historička.
Výstava dostála svému jménu - skutečně představuje ty, na které se zapomíná. Ukazuje, že nelze naráz odsoudit všechny Němce. Byli tací, kteří se přiklonili k nacistickým myšlenkám a uvěřili rasovým teoriím Hitlerovy říše. Byli však i tací, kteří proti nacistům bojovali a jejichž jediným neštěstím se v poválečném Československu stal jejich německý původ. A právě na jejich osudy výstava poukazuje.
(8.4.2009, Týdeník Sokolovska)

V sokolovském zámku se bude dne 3. března v 16, 30 hodin konat vernisáž putovní výstavy o německých antifašistech v českých zemích, jejímiž autory jsou Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, Muzeum města Ústí nad Labem a Národní archiv. Široká veřejnost se může na výstavě seznámit s problematikou německých antifašistů v českých zemích. Tito občané bývalého Československa byli ochotni bránit republiku v roce 1938, během nacistické okupace se doma či v emigraci zapojovali do odbojové činnosti, někteří z nich byli nacistickým režimem vězněni nebo popraveni. Po válce se zpravidla nedočkali zaslouženého uznání, ale byli naopak jakožto příslušníci "provinilého" německého národa vystaveni nenávisti české společnosti a znovu perzekuováni. O tom, jak osudově zasáhly historické události do životů jednotlivých lidí, vypovídá několik vybraných životních příběhů. Atmosféru doby dokreslují dobové plakáty a vyhlášky, novinové články, karikatury a satirické fotomontáže jakož i autentické filmové záběry. Výstava potrvá do 19. dubna.
(2.3.2009, Chebský deník, Helena Láchová)

V historické části starobylé radnice v Chomutově, kde sídlí Oblastní muzeum začala ojedinělá výstava Zapomenutí hrdinové, která je věnována odpůrcům fašismu v Čechách, výstava, která se zaměřila na osudy těch německých občanů Československa, kteří se postavili na odpor nacismu, je společným dílem Oblastního muzea v Chomutově a Muzea města Ústí nad Labem. Proč se pracovníci obou muzeí věnují právě tomuto tématu vysvětlil redaktorce Evě Holé historik Muzea města Ústí nad Labem Tomáš Okurka.
Tomáš Okurka: Výstava se skládá jednak z panelů s historickými texty, které vysvětlují dobové okolnosti od doby meziválečného Československa, věnující se postavení německé menšiny v Československu, dále se zabývá tématem pomoci českých Němců exulantům z Německa a z Rakouska po roce 1933 a 1934, kdy tito lidé pomáhali lidem, kteří utíkali před Adolfem Hitlerem. Československo se stalo právě jedním z center protinacistického odporu nebo odboje ve třicátých letech, vycházely zde například exilové německé protinacistické časopisy a tak dále.
Eva Holá: Zabývá se výstava i odsunem Němců v té pozdější době, věnuje se tomu násilnému odsunu?
Tomáš Okurka: Výstava se věnuje i době poválečné, věnuje se právě postavení německy hovořících obyvatel Československa po druhé světové válce a především tedy situaci německých odpůrců nacismu v Československu situace byla těžká, protože byli do značné míry zasaženi opatřeními, které byly v Československu uplatňovány proti takzvanému nepřátelskému obyvatelstvu a byli do jisté míry perzekuováni. Tito lidé potom, pokud se jim podařilo získat status antifašisty, měli možnost opustit Československo takzvanými antifašistickými transporty a měli tedy určitá privilegia oproti ostatním Němcům, mohli si vzít větší část movitého majetku, mohli si vzít určitou finanční sumu s sebou. Tito lidé potom odešli jednak do pozdější Německé demokratické republiky a Spolkové republiky Německo a výstava si tedy všímá i potom jejich osudů v následujících letech a všímá si i osudů lidí, kteří zůstali v Československu.
(2.2.2009 ČRo Sever)