ŘEDITEL A JEHO ZAVŘENÉ MUZEUM

V Ústí začala dlouho chystaná a odkládaná rekonstrukce muzea, otevřeno bude za dva roky, pět let po uzavření. Jeho ředitel Gustav Krov v rozhovoru pro MF DNES odpovídá na to, jak se instituce změní, co dělá a dělala "v mezičase".
"V našich plánech bude muzeum živé kulturní a společenské centrum, kde se kromě stálých expozic budou konat výstavy, semináře, konference. Člověk si tam bude moci posedět v kavárně," říká ředitel ústeckého muzea Gustav Krov.

* K rekonstrukci ústeckého muzea dochází po více než třech letech po jeho uzavření. Neztrácel jste někdy naději, zda k té opravě opravdu dojde?

To je dobrá otázka. Vzhledem k tomu, že skutečně uběhlo mnoho času od 1. ledna 2006, kdy se muzeum uzavřelo veřejnosti, a první datum rekonstrukce bylo 1. července 2006, tak pochopitelně ta frustrace nebo částečná beznaděj dopadala na mě i pracovníkymuzea. A to v několika vlnách. Pořád jsme ale věřili, že takové město, jako je Ústí, chce mít krásný dům pro svou kulturní instituci. A k tomu nakonec došlo.

* Které období pro vás bylo nejhorší?

Z dnešního pohledu je úplně logické, že město vrátilo první dotaci na opravy ve výši 65 milionů korun (bylo to na počátku roku 2007 -pozn. red.), protože nyní má peněžní příjmy z fondů Evropské unie daleko vyšší. Ale ve chvíli, kdy k tomu vrácení došlo a jenom se čekalo, jestli bude příležitost, za jaké peníze a odkud finance vůbec přijdou a jestli se ta budova bude opravdu rekonstruovat, tak to bylo nejhorší období.

* Zmínil jste peníze. Městu se podařilo získat 337 milionů z fondů Evropské unie. Náklady na opravu byly vyčísleny na 418 milionů korun, což je o 50 milionů více, než byly původní předpoklady. Rozdílovou částku, včetně těch 50 milionů korun, zaplatí ústecký magistrát. Nebojíte se, že kvůli těm penězům navíc bude rekonstrukcimuzea vnímat veřejnost negativně? Mohou si totiž říct: Když už jsme to bez muzea vydrželi tři roky, tak proč by se najednoumělo opravovat, proč ty peníze nejdou jinam? Opoziční zastupitelé zase poukazují na předražení opravy.

Za prvé - finanční stránka věci jde úplně mimo nás. Jak organizace výběrových řízení, tak vytváření rozpočtů či administrace evropských peněz. To je otázka magistrátu. My jsme byli několikrát přizváni k tvorbě rozpočtu, abychom specifikovali naše nároky na to, jak mají vypadat depozitáře a kolik si myslíme, že to bude stát. Ale jinak to šlo mimo nás. Za druhé - to nebezpečí, že si veřejnost řekne, že muzeum vlastně nepotřebuje, samozřejmě bylo a je, i když jsem se osobně s tím názorem nesetkal. V muzeu jsme se o tom ale samozřejmě bavili. A to byl důvod, že jsem začal apelovat na své spolupracovníky, abychom začali dělat věci pro veřejnost. Aby nás bylo vidět i v době uzavření muzea. Když lidé nemohou chodit k nám, my musíme chodit za nimi. Proto jsme zintenzívnili exteriérové akce.

* Máte na mysli například venkovní expozice o tom, co kde a kdy bylo na určitých místech Ústí?

Zvýšili jsme počet aktivit, které se odehrávají mimo zdi muzea. On už s tím začal můj předchůdce Tomáš Wiesner (rezignoval zřejmě kvůli sporům s ústeckou radnicí koncem roku 2006 - pozn. red.). My jsme tedy nezačínali na "zelené louce", jen jsme počet akcí rozšířili. A to kvůli tomu, aby na nás veřejnost nezapomněla. Rozšířili jsme programy pro školy, domovy důchodců, pro postižené děti. Pořádali jsme výstavy na neuvěřitelných místech, jako je Komerční banka, nemocnice... Do toho se přidávaly konference, semináře. Podíleli jsme se také na několika zajímavých projektech. To byly například ony Procházky městem. Na panelech v ústeckých ulicích představujeme zajímavá historická místa. Za připomenutí stojí i projekt Zapomenutí hrdinové, který nabízí pohled na život Němců žijících v Československu, kteří bojovali za druhé světové války proti nacismu.

* Máte připraveny ještě nějaké podobné projekty, kterými veřejnost vtáhnete "do muzea" před otevřením?

Tento týden proběhlo jednání na magistrátu. Společnými silami s městským infocentrem připravujeme projekt Labská královna. Jde o žhavou novinku. Dojde i k vydání knihy se stejnýmnázvem. Představí pověsti Ústecka. Jednotlivé pověsti jsou navíc situovány do konkrétní ústecké oblasti, třeba na Větruši, hrad Střekov, Mariánskou skálu, hrad Blansko. Křest knihy bude 6. června. Součástí té červnové akce bude také uvedení loutkové pohádky na Větruši. A ještě představíme geocatching stezky Labské královny.

* O co konkrétně půjde?

Někdo někde zakope "poklad". Ten je lokalizovaný GPS, má tedy nějaké souřadnice. A nadšenci se vydávají tento poklad hledat, a to ve dne i v noci. Obvykle to funguje tak, že na nějakém, předem daném místě, najdou krabici. V ní je razítko či dárek. A ti lidé vědí, že když je tam nějaký dárek, tak oni si ho vezmou, ale zároveň tam něco vloží pro dalšího hledajícího. Existují i nadšenci, kteří v momentě, kdy někdo někde umístní nový bod, tak se mu okamžitě objeví v mobilu. A i kdyby to bylo ve dvě ráno, tak ten dotyčný vyrazí ten bod hledat. A abych se vrátil k ústeckému muzeu. I stezka Labská královna bude mít svůj geocatching, který má 8 bodů. Zveřejníme je právě 6. června.

* Vraťme se ještě k trampotám ústeckého muzea. Kvůli opravám se muselo vystěhovat do provizorních prostor, počítalo se s opravou původní budovy. Pak se také mluvilo o postavení zcela nového domu. Tato varianta padla, mezitím město odmítlo první dotaci, požádalo o druhou. Nakonec se přeci jen přestěhujete do svých prostor. Co jste těmto "handlům" říkal nejen vy, ale i pracovníci muzea?

Nyní sídlíme v provizoriu, které není udržitelné. Kdyby mělo trvat zásadně déle, tak by to zcela jistě vedlo ke zrušení muzea. Jakékoliv řešení proto bylo lepší než žádné. Všechny plány měly svá negativa, ale pořád to bylo lepší než nic. Ale řešení, ke kterému to nakonec došlo, je nejlepší.

* Vy sám jste ředitelem ústeckéhomuzea dva roky. Zatím jste tedy nepoznal, jaké to je vést kulturní instituci v normálních podmínkách. Jak tuto svoji funkci vnímáte?

Moji známí se mě ptají, co tady vlastně dělám. Já jim ze srandy odpovídám, že mám nohy na stole a kouřím u toho doutníky, ale v praxi to spočívá v tom, že vedeme velmi dynamický život, protože musíme vyvíjet aktivity, které jsou vidět venku. A to je často nákladnější na čas i přípravy, než když můžete pozvat lidi dovnitř a neustále jim ukazovat jednu obrazárnu a jednu expozici.

* Pokud se všechno podaří tak, jak má, muzeum by se poprvé mělo otevřít v červnu 2011. Kdy se začne stěhovat vybavení muzea, abyste termín otevření vůbec stihli?

Pokud půjde vše podle itineráře, tak se budeme stěhovat na přelomu roku 2010 - 2011. Přestěhovat všechny věci není vůbec žádná sranda. Trvalo nám půl roku, než jsme všechno odnesli do provizoria. Nyní na to budeme mít tři měsíce. 30. června dojde ke slavnostnímu otevření. Do té doby připravíme muzeum tak, aby lidé mohli vidět a ocenit alespoň něco z expozice i z opravené budovy. V průběhu podzimu 2011 by mělo dojít k otevření dalších částí expozic, a to už bude muzeum fungovat na sto procent.

* Jak se nově přestěhované muzeum promění oproti tomu, které pěti lety opouštělo?

Zásadně. Z hlediska image i celkového působení na návštěvníka. Kdo si pamatuje návštěvy ústeckého muzea ještě před rokem 2006, tak ví, že třeba vitríny pocházely ze šedesátých, maximálně sedmdesátých let minulého století. Tomu odpovídala i kvalita. Nyní je už používat nebudeme. Všechny expozice budou vybaveny novým osvětlením, popisky. Tento úmysl však není součástí plánované rekonstrukce, na to si musíme sehnat peníze sami. Půjde o desítky milionů korun. My je sháníme společně s obecně prospěšnou společností Collegium Bohemicum, která bude také sídlit v muzejní budově. Získáváme je naší účastí v nejrůznějších projektech a nadačními žádostmi.

* Jak chcete jinak působit na návštěvníky v porovnání s ostatními podobnými institucemi?

České muzejnictví má dva základní směry. Jeden by se dal nazvat konzervativním. Ten se zaobírá myšlenkou, že muzeum je především vědecká instituce a návštěvník nejlépe kdyby tam nechodil. Pak je druhý směr, kterého se držíme my, udělat z muzea instituci, která bude přátelská k návštěvníkům. A to po všech stránkách. V našich plánech bude muzeum živé kulturní a společenské centrum, kde se kromě stálých expozic budou konat krátkodobé výstavy, semináře, konference. Člověk si tam bude moci posedět v kavárně, bude tam chodit do knihovny, studovny. Součástí komplexu bude opravená aula, kde v roce 1903 přijímalo Ústí nad Labem císaře Františka Josefa I. Zde by se měly konat nejrůznější společenské akce, včetně třeba zasedání ústeckého zastupitelstva. I to má svůj historický důvod. Město totiž muselo kdysi prodat svou radnici a muzejní budovu využívalo pro setkání zastupitelů.

Mladá fronta DNES, 2.5.2009