Amstätter, Andreas
Tomslake. Die Geschichte der sudetendeutschen Sozialdemokraten in Kanada
(Tomslake. Dějiny sudetoněmeckých sociálních demokratů v Kanadě)
Euskirchen 1995
167 stran
Ve svých vzpomínkách popisuje bývalý okresní sekretář německé sociálně demokratické strany (DSAP) v Aši Andreas Amstätter emigraci skupiny sudetoněmeckých sociálních demokratů do Kanady. V úvodu a prvních kapitolách se zabývá jejich útěkem ze Sudet obsazených Říší. Zároveň propojuje celkové politické události se svými osobními zážitky. Popisuje vznik a realizaci dohody s britskou vládou o přijetí sudetoněmeckých sociálních demokratů do Kanady. Hlavním tématem knihy je tedy následná budovatelská práce této skupiny emigrantů v kanadském Tomslake. Amstätter popisuje problémy polního hospodaření, ale také vznik vlastní malé obce. Na závěr se zabývá v širším slova smyslu poválečnými dějinami osídlení v Tomslake.
432/97
Biographisches Handbuch der deutschsprachigen Emigration nach 1933
Band I: Politik, Wirtschaft, Öffentliches Leben
(Biografická příručka neměcky mluvících emigrantů po roce 1933
Svazek. 1: Politika, hospodářství, veřejný život)
Zpracoval Werner Röder, Herbert A. Strauss, ve spolupráci s Dieterem Marcem Schneiderem, Louisem Forsythem
München 1999
875 stran
První svazek biografické příručky o německy-mluvící emigraci sudetoněmeckých antifašistů po roce 1933 se zřetelem na tématické okruhy politiku, hospodářství a veřejný život představuje solidní podklad pro exilové studie zabývající se emigrací sudetoněmeckých antifašistů. V abecedně seřazených biografických přehledech jsou vedle údajů o životních datech antifašistů a jejich rodinách uvedena také členství ve stranách a spolcích a další funkce. I když největší důraz je kladen na období emigrace, najdeme zde také informace o předválečné době v Československé republice a v poválečném období. V této příručce jsou uvedena jména sudetoněmeckých emigrantů všech politických směrů (vedle silné sociálně demokratické emigrace a komunistů).
studovna
Witte, Eugen de
Für Heimat und Freiheit
(Za vlast a svobodu)
Mnichov 1982
152 stran
Ve svých vzpomínkách popisuje dlouholetý člen čsl. poslanecké sněmovny Eugen de Witte události roku 1938, následnou emigraci a politické zápolení mezi československou exilovou vládou v Londýně a sudetoněmeckými sociálními demokraty. Několik kapitol věnuje pokusům o útěk sociálních demokratů z obsazených Sudet do Prahy a dále po Evropě. De Witte, který byl již před první světovou válkou činný jako sociálně demokratický důvěrník v Karlových Varech, zdůrazňuje marné pokusy DSAP zabránit na pozadí diplomatických jednání katastrofě vysídlování. V hlavní části knihy tak autor popisuje jednání mezi toho času založeným společenstvím sudetoněmeckých sociálních demokratů „Treuegemeinschaft“ a Benešem jakožto zástupcem čsl. exilové vlády.
512/06
Exil in der Tschechoslowakei, in Großbritannien, Skandinavien und Palästina
(Exil v Československu, Velké Británii, Skandinávii a Palestině)
Red. Gisela Seeger
Lipsko 1980
746 stran
Tato práce z roku 1980 vznikla ve spolupráci Akademie věd NDR a Akademie umění NDR a představuje Československo jako exilovou zemi pro německy mluvící umělce a spisovatele. V první části nastiňují autoři rámcové podmínky „azylové země Československa“. Z hlediska zhodnocení vlivu sudetoněmeckých antifašistů je zajímavá kapitola „Solidarita demokratického obyvatelstva s německými emigranty“. V další části jsou představeny dva toho času v Československu činné spolky exulantů „Svaz proletářsky revolučních spisovatelů“ a „Ochranný spolek německých spisovatelů v Československu“. Společná práce mezi emigranty a sudetoněmeckými i československými antifašisty v letech 1934-1937 je popsána v následující kapitole. Nemusíme poukazovat na to, že se tato kniha většinou omezuje jen na komunistickou emigraci a komunistické antifašisty Československa.
532/03
Kühn, Heinz
Widerstand und Emigration. Die Jahre 1928–1945
(Vzpoura a emigrace, léta 1928–1945)
Frankfurt a.M. 1983
356 stran
V knize „Vzpoura a emigrace“ popisuje Heinz Kühn, pozdější ministerský předseda Severního Porýní-Vestfálska, své zážitky z emigrace, která ho zavedla z Prahy přes Brusel do podzemí Gentu. Zajímavé – z hlediska československého kontextu – jsou kapitoly o událostech v Praze a především o ilegálních aktivitách exilové SPD za hranicemi československého státu. Kühn popisuje také tajné akce Gestapa směřující k dopadení nebo zabití exulantů na území Československa. V dalších kapitolách líčí dramatické podmínky přežití v době protektorátu. V závěrečných rozsáhlých kapitolách se věnuje svému pobytu v Belgii, kde musel po příchodu wehrmachtu žít v Gentském podzemí.
III b 35
Mit dem Gesicht nach Deutschland. Eine Dokumentation über die sozialdemokratische Emigration. Aus Nachlaß von Friedrich Stampfer, ergänzt durch andere Überlieferungen
(Obráceni k Německu, dokumentace o sociálně demokratické emigraci)
Vyd. Erich Matthias, přepr. Werner Link
Düsseldorf 1968
758 stran
Erich Matthias se ve svých líčeních sociálně demokratické emigrace z Německa opírá mimo jiné o odkaz říšského poslance a redaktora SPD Friedricha Stampfera. Přímo jím je sepsána kapitola „Třetí emigrace, příspěvek k jejím dějinám“. Pro československý kontext je důležitá především kapitola o emigraci v Praze. Zde jsou z perspektivy SPD představeny různé skupiny činné v uprchlických a politických aktivitách. Samostatná kapitola s názvem „Dschungelkrieg“ (Džunglová válka) se věnuje akcím takzvaných hraničních sekretariátů exilové SPD (pašeráctví, napomáhání k útěku, ilegální převedení přes hranice). V dalších odstavcích popisuje Matthias emigraci v Paříži, Londýně a USA. Četné dokumenty z jmenovaného odkazu Stampfera tvoří druhou část práce. Zde se nacházejí dopis a fragmenty projevů i z pražských dějin a rovněž Pražský manifest exilové SPD (popř. SOPADE) z 20. ledna 1934.
1087/95
Menschen im Exil. Eine Dokumentation der sudetendeutschen sozial demokratischen Emigration von 1938 bis 1945
(Lidé v exilu. Dokumentace sudetoněmecké emigrace v letech 1938 až 1945)
Stuttgart 1974
404 stran
Dokumentace sudetoněmecké sociálně demokratické emigrace vydaná Seliger-archivem patří k několika málo celkovým studiím útěku a exilu členů nebo funkcionářů DSAP v Československé republice. Kniha začíná vylíčením situace posledních dnů před zřízením protektorátu a popisuje aktivity sociálních demokratů směřující k vycestování ze země. Zmíněna je též emigrační centrála vytvořená v Praze. Hlavní důraz je však kladen na země, do kterých sudetoněmečtí sociální demokraté uprchli a ve kterých byli opět politicky činní ve formě různých spolků. Například ve Velké Británii. Další kapitoly se zabývají zeměmi, které poskytovaly exil krátkodobě - Belgie, Francie a Skandinávie (počtem emigrantů se Skandinávie stala centrem sudetoněmecké sociálně demokratické emigrace). Rozsáhlá kapitola je věnována také sjednanému vycestování do Kanady zprostředkovanému britskou vládou. V knize jsou zohledněny také cílové země v zámoří, Izrael, Brazílie a Bolívie. V závěru je popisována politická dimenze emigrace, konflikty uvnitř sudetoněmeckých sociálně demokratických skupin ve Velké Británii nebo konfrontace s československou exilovou vládou ve věci nuceného odsunu Němců ze Sudet.
469/01
Müller, Dora
Ludwig Czech
Brno 2004
96 stran
V této knize vzpomíná předsedkyně Německého kulturního spolku Brněnského regionu na dlouholetého předsedu DSAP Ludwiga Czecha. Život Czecha je představen dvojjazyčně (německo-česky) s bohatou ilustrací dokumentů a sice od jeho počátků v brněnské sociální demokracii před první světovou válkou, přes převzetí předsednictví ve straně roku 1920 až do úmrtí v koncentračním táboře Terezín. V knize jsou obsaženy také oslavný sborník vydaný roku 1930 u příležitosti 60. Czechova jubilea „Šedesát let ve službě proletariátu“ a studie Ernsta Paula „Tragický konec života Doktora Ludwiga Czecha: rozhodnutí předsednictva strany o vytvoření Treuegemeinschaft“.
522/06
Paul, Ernst
Sudetendeutsche – Stiefkinder der Geschichte
(Sudetští Němci – Nevlastní děti dějin)
München 1967
40 stran
Ve svém pojednání o osudových letech sudetoněmeckých dějin popisuje Ernst Paul, který byl v době první republiky činný ve Spolku socialistické mládeže, v DSAP, i v obraně republiky, historické události od vzniku samostatného československého státu přes vyhrocení sudetoněmecké otázky až po exil, vysídlení a poválečné dění. Důraz klade na vývoj v letech 1918-1938. Zdůrazňuje národní otázku vznikajícího státu, poukazuje rovněž na slabiny DSAP a popisuje vliv událostí roku 1933 v Německu na Sudetské Němce. Vlastní kapitolu věnuje emigraci rozvinuté po roce 1938 a následné práci v exilu. V příloze knihy se nacházejí dokumenty z různých úseků shora jmenovaného období.
530/06
Grünwald, Leopold
Sudetendeutscher Widerstand gegen den Nationalsozialismus. Für Frieden, Freiheit, Recht (Sudetoněmecká vzpoura proti národnímu socialismu. Za mír, svobodu, právo)
Benediktbeuren 1986
287 stran
Grünwaldova kniha pojednává o sudetoněmecké vzpouře v letech 1938-1945. Autor vychází z pojmu „vzpoura“ v širším slova smyslu – vzpoura jako vytvoření a udržování spolků přátel popř. skupin sociálních demokratů a komunistů, nucené pobyty ve vězení a koncentračních táborech – a zabývá se různými formami odporu dle jednotlivých regionů. Popisuje tak např. vytváření uskupení, akce těchto skupin, sabotážní činnost a zprostředkování pomoci obětem národně socialistické vlády. Kromě toho lze v práci najít popisy činnosti místních skupin odporu, jež se týkají mírového předání obce blížícím se spojeneckým vojskům na konci války, popř. převzetí správy v místech již vyklizených wehrmachtem
Přestože Grünwaldův základní pojem odporu a také jím uvedené prameny nevyznívají vždy jednoznačně, ba dokonce nezohledňuje ve své práci ani důležité prameny, které byly k dispozici teprve po roce 1989, tvoří tato práce důležitý přínos pro další bádání v tomto směru.
52/2000