Pavel Dufek z NA navštívil v březnu 2008 Bundesarchiv - Lastensausgleichsarchiv v Bayreuthu, aby zpracoval rešerši archivních dokumentů zde uložených.
Popis jednotlivých fondů následuje.

Rešerše v Bundesarchivu (Bayreuth)

Vzhledem k časově velmi omezenému pobytu v Bayreuthu jsem si za hlavní úkol stanovil prostudovat druh a charakter materiálů uložených v Bundesarchiv -Lastensausgleichsarchiv, Bayreuth. Pro řešený výzkumný úkol se jeví jako nejpřínosnější tyto tam uložené fondy a materiály:

1) Fond Ost-Dokumentation, který se skládá z materiálů shromážděných Bundesarchivem, případně vědeckými organizacemi a organizacemi německých vysídlenců (vyhnanců) z jimi dříve (do období krátce po konci 2. světové války) obývaných oblastí.
1a) Pro sledovaný projekt se jeví nejdůležitějším prostudovat podrobněji fondy Ost–Dok. 20 I+II, Ost–Dok. 16 a 17, v nichž jsou shromážděny především vzpomínky a výpovědi německých obyvatel Československa z různých sociálních okruhů na život a děje v Československu do rok u 1938, na období okupační nadvlády nacistického režimu nad jeho územím a na období bezprostředně na něj navazující. V uvedených oddílech fondu jsou jak vzpomínky na činnost jednotlivých organizací, tak výpovědi o osudech a činnosti jednotlivců.
1b) Zajímavými by mohly být i fond Ost-Dok 22, který se obsahuje materiály o hospodářském vývoji v československo-německém pohraničí do roku 1945.

2) Fond „Lastenausgleichsakten“ obsahuje písemnosti pocházející z činnosti spolkových úřadů, které v rámci možností daných zákony a nařízeními měly za úkol nahradit majetkové škody, které nahlásili němečtí občané, že utrpěli v důsledku vysídlení (vyhnání) z oblastí, které obývali ve Střední a Východní Evropě do období bezprostředně po sklonku 2. světové války. Výhodou při využívání těchto materiálů je, že je možno je vyhledávat pomocí počítačových programů v počítačové databázi podle příjmení a dat narození.

3) Fond Heimatortskartei Regensburg, který je kartotékou tvořenou kartičkami se jmény a příjmeními německých obyvatel jednotlivých obcí Čech a Moravy, kteří po roce 1946 v nich již nežili. Kartotéka je řazena podle obcí, v nich pak abecedně podle příjmení. Na kartičkách je uvedeno jméno a příjmení dotyčné osoby, bývá tam uveden i stav, často povolání a u některých i politická či odborová nebo spolková příslušnost, případně post zastávaný v rámci obecní samosprávy v jednotlivé obci.