Životní příběhy zapomenutých hrdinů

Zatímco doma narazilo uznání německých antifašistů Paroubkovou vládou na odpor prezidenta i ODS, v zahraničí je hodnoceno spíše kladně. V telefonickém rozhovoru s českým premiérem ho ocenil i kancléř Schröder. Rakouský landsmanšaft naopak kritizoval prezidenta Klause.

Vláda ve středu uznala zásluhy Němců, kteří žili za války na území Československa, aktivně vystupovali proti nacismu a po osvobození byli perzekuováni. Prezident Klaus to označil za prázdné, chybné a zbytečné gesto.

Schröder pochválil Paroubka
"Kancléř Schröder poděkoval za postoj české vlády a velmi jej ocenil jako akt - jak se vyjádřil - politické odvahy," uvedl předseda vlády Jiří Paroubek během zahájení výstavy Země živitelka v Českých Budějovicích.

Několikaminutový telefonický rozhovor s kancléřem vedl právě v jihočeské metropoli. Oba sociálnědemokratičtí premiéři spolu hovořili německy, bez pomoci tlumočníka.

"Prohlášení české vlády je důležitým příspěvkem, který je s to dál rozvíjet dvoustranné vztahy se zaměřením na budoucnost a v duchu dobrého sousedství," uvedl v prohlášení kancléřův úřad.

Podobně mluví i hlavní německá opoziční strana CDU. "Každý krok, který může zmírnit staré rány z minulosti je dobrý krok, a proto jsme vděčni za toto prohlášení a vítáme je," řekl zahraničně politický expert strany Wolfgang Schäuble.

Vyhnanci kritizují cynického Klause
Rakouský sudetoněmecký landsmanšaft (SLÖ) vítá gesto jako první krok k nápravě věcí, kritizuje ale, že Česko není ochotné vyplatit odškodné.

"Smysluplnější by bylo, kdyby vláda vyplatila milion eur, které chce dát na dokumentační centrum, přímo dvěma stům sudetoněmeckých antifašistů v Česku. Pouhými prohlášeními se jejich životní situace nezlepší," uvádí SLÖ.

SLÖ připomíná, že ačkoli byli sudetoněmečtí antifašisté vyjmuti z poválečných protiněmeckých opatření, bylo jich na jaře 1946 odsunuto 90 tisíc. Ti kteří mohli zůstat, dostali československé občanství až v roce 1954, museli dělat těžké práce za nejnižší mzdy, většina z nich tak dnes musí vycházet s nízkými důchody," uvádí rakouský landsmanšaft.

Sdružení zároveň ostře odsoudilo "cynické poznámky" prezidenta Václava Klause. Podle SLÖ jen ukazují, že Česko se ke zvládnutí své historie staví stále vlažně.

Der Standard: Je to odvaha
Za odvážný čin označil krok rakouský Der Standard. "Věnovat milion eur na dokumentaci jedné z nejspornějších kapitol vlastní historie je v Česku i šestnáct let po pádu komunismu politicky nesmírně odvážný krok. To by mělo Rakousko respektovat," píše rakouský deník.

Jedním dechem ale dodává, že na rozhodnutí české vlády se dá mnohé kritizovat: "Zřízení dokumentačního centra je čistě symbolickým aktem, gesto neobsahuje žádné finanční náhrady pro postižené, omluva přichází velmi pozdě."

"Utrpení jednotlivců nelze odstranit, lze ho jenom přiznat. A přiznání je možné jen tehdy, když je ochota převzít historickou odpovědnost," dodává.

Schröder ocenil české gesto, vyhnanci kritizují Klause