O závěrečné konferenci nejpilněji psali v regionu

Z ohlasů k závěrečné konferenci v Ústí nad Labem vybíráme některé z regionálního tisku (Ústecký deník, Děčínský deník, Mladá fronta Dnes pro severní Čechy). Radek Strnad: Významné účastníky bude mít dnešní mezinárodní konference Zapomenutí hrdinové... Radek Nohl: Uctít dosud opomíjené antifašisty. To je hlavní cíl včera slavnostně otevřené výstavy... Andrea Angermannová: Vzduchem sviští kameny, řinčí sklo a do sálu vtrhává skupina zfanatizovaných německých výrostků. Je rok 1935... Radek Strnad (Děčínský deník, 11.9.2008) Významné účastníky bude mít dnešní mezinárodní konference Zapomenutí hrdinové, která se odehraje v Ústí. Na velké mezinárodní historické konferenci, věnované trpkým osudům německých antifašístů v Čechách po 2. světové válce, vystoupí mj. místopředsedkyně spolkového sněmu SRN Susanne Kastner, ministerský předseda saské zemské vlády spolkové země Sasko Stanislaw Tillich, ministři vlády ČR Karel Schwarzenberg, Petr Gandalovič a Cyril Svoboda i poslanec Jiří Paroubek. Gró konference - přednášky a prezentace výsledků několikaletého projektu věnovaného lidem, jimž se minulý režim i přes jejich jednoznačné postoje během války "odměnil vyhnáním z republiky" - se odehraje v ústeckém hotelu Vladimir dnes a zítra. Konference uzavírá realizaci projektu "Dokumentace osudů aktivních odpůrců nacismu, kteří byli po skončení 2. světové války postiženi v souvislosti s opatřeními uplatňovanými v Československu proti tzv. nepřátelskému obyvatelstvu". "Tento projekt vychází z usnesení vlády ČR z 24. srpna 2005. Realizuje jej Ústav pro soudobé dějiny Akademie věd ČR v úzké spolupráci s Národním archivem ČR a s Muzeem města Ústí nad Labem," informoval Václav Houfek, vědecký tajemník muzea města Ústí nad Labem. Jádrem konference Zapomenutí hrdinové budou příspěvky prezentující výsledky jednotlivých institucí, které se podílely na řešení projektu. "Chceme vytvořit prostor pro debatu o všech otázkách spojených s tématy soužití Čechů a Němců ve 20. století a mezinárodní srovnání," doplnil Houfek. Součástí programu bude vernisáž stálé expozice výstavy Zapomenutí hrdinové. Začne dnes v 11.00 hodin v nových prostorách ve Velké Hradební 15. Veřejnosti bude expozice k dispozici až od zítra. Odpoledne bude následovat prezentace výsledků projektu v oblasti archivních bádání a orální historie, reflexe pamětníků a večer bude následovat doprovodný program. "Páteční jednání bude patřit historikům a debatě o nových poznatcích a možnostech dalšího bádání na poli česko- německých vztahů," dodal Václav Houfek. Muzeum města Ústí nad Labem, které právě bohužel sídlí v náhradních prostorách a zoufale čeká na rekonstrukci své budovy v sousedství Severočeského divadla opery a baletu, láká už déle než měsíc Ústečany na stálou výstavu a velkou prestižní konferenci Zapomenutí hrdinové zcela netradičně. Prostřednictvím laviček po celém Ústí. Radek Nohl (Ústecký deník, 12.9.2008) Uctít dosud opomíjené antifašisty. To je hlavní cíl včera slavnostně otevřené výstavy, kterou vyvrcholil projekt Zapomenutí hrdinové. Stálá expozice mapuje činnost sudetských Němců, jež vystupovali za války proti nacismu. Mezi zapomenuté hrdiny patří i Ústečan Bedřich Dědka. Na konci války, když mu bylo teprve jedenáct let, společně se svým otcem prožíval dramatický zápas o záchranu střekovských zdymadel. Ustupující německá armáda je totiž podminovala. Zatímco otec Josef přesvědčoval vojáky, aby od zničení jezu upustili a domysleli si tak následky obrovské vlny, která spláchne všechno na březích Labe, jeho syn běžel domů pro štípačky, aby přerušil drát k detonátoru. Bedřich se bojového úkolu zhostil na jedničku. Nepozorovaně proklouzl kolem vojáků a dráty na správném místě přeštípl. Zachránil tak možná stovky lidských životů. Po osvobození si však rodina musela hodně prožít. Bedřich Dědka však není rozhodně jediným hrdinou. Podle ředitele Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd Oldřicha Tůmy je v databázi německých antifašistů, jež je vedena v národním archivu, více než sto tisíc osobností. Na samém počátku projektu Zapomenutí hrdinové byla rozsáhlá informační kampaň, jejímž cílem bylo vyhledat pamětníky, které historikům sdělí svá svědectví. "Kontaktovalo nás na 130 rodin. Získali jsme od nich rozhovory, fotografie nebo deníky," sdělil Oldřich Tůma. Zároveň dodal, že provedli více než sedmdesát rozhovorů s pamětníky z České republiky, Německa, ale i Kanady nebo Anglie. V rámci projektu vznikly i tři filmové dokumenty. Předseda dozorčí komise projektu Tomáš Kosta podotkl, že jednoduchý život nečekal po válce na žádného hrdinu. "Všichni si museli hledat práci. Mnozí začínali od nuly s tělesnými i psychickými zraněními. Jednalo se o léta, na která nikdy nezapomenou," řekl Kosta. Projekt ocenil také ministr zahraničí Karel Schwarzenberg a předseda saské zemské vlády Stanislaw Tillich. Oba shodně tvrdili, že je přínosný pro rozvoj česko - německých vztahů. Podle Schwarzenberga je to příležitost ke zpytování svědomí a k zamyšlení se nad poválečnými postoji, kdy všichni Němci byli vinni a bylo nutné je vyhnat. Expozice bude od dnešního dne volně přístupná v bývalých prostorách univerzity ve Velké Hradební. Andrea Angermannová (MfD Liberecký kraj, 9.9.08) Vzduchem sviští kameny, řinčí sklo a do sálu vtrhává skupina zfanatizovaných německých výrostků. Je rok 1935 a předvolební protinacistická schůze německé sociální demokracie ve Šluknovském výběžku, kterou svolala první poslankyně z Ústecka Irena Kirpalová, je rozmetána. "Při tomto napadení byla Irena Kirpalová těžce zraněna a málem přišla o oko," popisuje jeden z mnoha příběhů německých antifašistů na severu Čech vědecký tajemník ústeckého muzea Václav Houfek. Stejně jako ona řada Němců bojovala proti nacismu, a přesto s nimi po válce československý stát často zacházel jako s nepřáteli. Jejich opomíjené osudy přibližuje výstava Zapomenutí hrdinové, kterou do objektu Filozofické fakulty UJEP připravilo ústecké muzeum. Začíná v pátek. Jasná propagace výstavy může vzbudit nečekaný zájem Výstavu podporuje vláda a už od konce minulého týdne mohou billboardy upozorňující na tuto akci vidět Ústečané na několika místech - dva obří plakáty jsou například na ústeckém muzeu. Součástí kampaně bude i obří billboard zobrazující lebku v helmě nad zasněženou krušnohorskou vesničkou. Lebka s hákovým křížem jako symbol německého nacismu natahuje ruku na české pohraničí. Vedle je nápis "Chraň svou vlast!" Billboard má být umístěn v ústecké Dlouhé ulici a jde o zvětšeninu dobového plakátu, který nechali vytisknou v děčínské tiskárně členové německé sociální demokracie v Československu pro volby v květnu 1938. Ačkoli je billboard reprodukcí tohoto historického plakátu, reklamní agentura měla z jeho výroby určité obavy. "Protože je na plakátu svastika, tak to vnímali jako možný problém. Původně chtěli, aby ve smlouvě byl dodatek, že nejde o žádnou propagaci nacismu, ale že je to pro potřeby muzea. Nakonec to nebylo nutné amy jsme si svůj návrh obhájili," popsala Lucie Houšťová-Šanovská z ústeckého muzea. Vrchol vědeckého projektu Výstava Zapomenutí hrdinové je vrcholem tři roky trvajícího vědeckého projektu, který dokumentoval po celé Evropě i v zámoří pohnuté osudy odpůrců nacismu z řad československých Němců. "Největší skupinou pronásledovaných osob byli u nás hlavně sudetoněmečtí antifašisté, kteří se angažovali proti nacismu. Někteří se ani nedočkali nějakého statutu antifašisty, a tím i možnosti zůstat v poválečném Československu, jiní ano, ale stejně potom raději volili dobrovolný odchod," říká Houfek. Přitom mezi prvními oběťmi nacistické zvůle byli právě sudetští Němci. "Již na jaře 1938 antifašisté nastoupili v mobilizaci, pomáhali československé armádě, dělali protinacistickou propagandu. A dělali to v obcích, kde i 80 procent lidí bylo pro nacisty. Tam šlo opravdu o život. Pokud je třeba chytili s protinacistickými plakáty, mohli být rádi, že výprask od zfanatizované mládeže přežili," popisuje Houfek. Například v třetině obcí Ústecka v roce 1938 ani volby neproběhly, protože zde byla podaná jediná kandidátka - Sudetoněmecké strany. Nikdo si totiž proti ní netroufl veřejně vystoupit, tak se stali automaticky stoprocentním vítězem. Kdo proti nacistům vystupoval, měl to spočítané, když v roce 1938 nacisté přišli, měli už připravené seznamy nepřátel. "Nejméně 11 tisíc antifašistů šlo do koncentračního tábora hned během října 1938. Posléze jen z řad německých sociálních demokratů skončilo v koncentrácích 20 tisíc členů, a to v roce 1938 měli necelých 100 tisíc registrovaných," přibližuje Houfek. Po válce měl německé bojovníky proti nacismu před perzekucí ochránit statut antifašisty. Podle Benešových dekretů měli být chráněni ti českoslovenští Němci, kteří vedli aktivní odpor vůči hitlerovské říši. Nemuseli například nosit bílé pásky jako ostatní Němci, ale červené. Ovšem ve vypjaté atmosféře prvních poválečných týdnů armáda a trestající dav postihly i mnohé z těch, kteří sice mluvili německy, ale s fašismem nechtěli mít a neměli nic společného. "Ti, co nakonec získali občanství a právo zůstat, třeba až do padesátých let nesměli volit. V celé republice se to týkalo 130 až 140 tisíc lidí," říká Houfek. Jen v Ústí červenou pásku smělo nosit nejméně 5 tisíc lidí. Ovšem ze strachu většina z nich poválečné Československo opustila. "Kolik odešlo přesně, to se dá těžko říci. V celé republice jich bylo v roce 1948 něco přes 40 tisíc," vypočítává Houfek. Na začátku projektu Zapomenutí hrdinové v roce 2004 vyzvalo ústecké muzeum pamětníky, aby se přihlásili. Za tři roky se pak podařilo získat sto podrobných svědectví. "Byla to opravdu poslední historická příležitost, jak s těmi lidmi hovořit. Dnes je většině z nich kolem 85 let a více," připomněl Houfek. Výstava je koncipována jako popis příběhů lidí a rodin, každý je logicky jiný. Přehlídka má ukázat, že válka nebyla jen konflikt Čechů a Němců, ale měla i jiné úrovně a ta doba byla mnohem složitější. "Většina Němců byla pronacistická, ale byly skupiny, které bojovaly proti nacismu i se zbraní v ruce, u některých českých jednotek bylo až deset procent Němců," říká Houfek. Na výstavě bude i řada dobových filmových dokumentů, například s rozhovory s pamětníky. Najdete zde i příběh lékaře Gustava Freunda z Ústí nad Labem. Jeho otec měl před válkou nervové sanatorium, o které rodina přišla. "Gustav bojoval ve Francii v roce 1939 a 1940. Pak byl nasazen jako námořní lékař na válečných lodích v Pacifiku a pokud vím, tak to byl jediný český důstojník, který bojoval proti Japoncům u Singapuru a Nové Guiney. Podařilo se mu vrátit do Československa, ale rodinu mu nacisté vyvraždili," popisuje Houfek.