Orální historie v projektu arrow projekt arrow osoby 
Sobota, 23 září 2017

Raim Ernst Tisk
Přejít na obsah
Raim Ernst
Strana 2

Narátor: Ernst Raim

narozen: 6. března 1926
Tazatel: Georg Schatz
Místo a datum konání rozhovoru: Landsberg, 21. května 2007

 

 

Rodina Raimů, tradičně sociálně-demokratická, žila ve Frýdlantě už třetí generaci, když se zde roku 1926 narodil Ernst Raim. Frýdlantsko byl region specifický svou polohou, díky níž měl úzké kontakty se sousedním Německem. Po nástupu nacismu v Německu se vyostřily vztahy také na tomto úseku hranic. Rodiče Ernsta Raima i on sám se účastnili pašování tiskovin do Říše, pomáhali prchajícím emigrantům po přechodu hranic. To byl i důvod jejich útěku do vnitrozemí a pozdějšího zatčení.

 

 

Ernst Raim nezapřel rodinnou tradici svého děda, otce a strýců. Děd Stanislaus byl ve třicátých letech zastupitelem ve Frýdlantu za sociální demokracii, otec pracoval v dělnickém podpůrném spolku. To mu umožňovalo využívat prostředků charity na pomoc německým emigrantům. Mein Vater hat ja von 1933 ab reichsdeutsche Emigranten in Empfang genommen, die bei uns über die grüne Grenze kamen, und weitergeleitet. Varováním pro něj byla událost z roku 1936, kdy se stal terčem střelby členů gestapa ve Weigsdorfu (Višňové).

 

Od roku 1937 se proto pašování materiálů do Německa ujala manželka a někdy také jedenáctiletý Ernst Raim. Dann 1937 war ich auf der Schneekoppe, und vorher auf der Reifträgerbaute wurde Material noch übergeben an reichsdeutsche NS-Gegner, und das habe ich, nicht meine Mutter, ich hab es hinten am Rücken gehabt, unterm Hemd, bloß am Rücken. Denn die Kontrollen waren damals an der Grenze schon etwas schärfer. Pašované tiskoviny pocházely z tiskárny Graphia v Karlových Varech. Situace v příhraničních oblastech se vyostřovala. Ernst Raim si například vybavuje provokace Freikorpsu na frýdlantskou celnici, při které zemřel člen finanční stráže. V té době navštěvoval německou základní školu a musel se vypořádat s nepřátelstvím svého okolí, neboť přívrženci Henleina měli ve městě naprostou většinu. I přesto se rodiče dále otevřeně angažovali, mj. kandidovali ve volbách roku 1938.

 

Rozhodujícím dnem bylo pro celou rodinu 20. září 1937: …am 20. September zehn Tage vor München – hat man in Friedland eine Hakenkreuzfahne beim Rathaus gehisst, also noch in der Tschechoslowakischen Republik. Raimovi spolu s dalšími místními sociálními demokraty neviděli jiné východisko než se sami stát uprchlíky, a narychlo odešli do vnitrozemí. Ernst Raim se ocitl v obci Lužany na Jičínsku, kde na několik dní nastoupil do české školy. Začátkem listopadu však rodina dostala příkaz místo opustit a vrátit se do Frýdlantu. Ernst odjel do Sudet spolu s babičkou. Jeho strýcové Ferdinand a Josef, kteří se do Frýdlantu vrátili zároveň s nimi, byli ihned zatčeni a posláni na několik měsíců do vězení. Ernst se vrátil do školy. Skutečnost, že 30. září 1938 pobýval s nejbližšími v českém vnitrozemí a nikoli na území Sudet, byla později rozhodujícím faktorem při určení státní příslušnosti.

 

Rodiče v protektorátu zůstali do doby, než byl otec varován, že i zde je v nebezpečí, a tak se dobrovolně přihlásil k práci do Německa v naději, že zde jej gestapo ze Zhořelce nenalezne. Pracoval v tiskárně v Hannoveru. Zatčení oddálil do roku 1941, kdy byl v Hannoveru zadržen a převezen do Vratislavi, kde byla vězněna i jeho žena. Na šest týdnů se ve vazbě ocitl také Ernst Raim. Důrazné vystoupení otcova zaměstnavatele, člena SS, především však zdatného obchodníka, pomohlo k jeho propuštění. Následky věznění však Raim těžce překonával a dle Ernsta Raima se podepsaly i na jeho předčasné smrti.

 

Od roku 1941 pokračoval Ernst ve studiu na vyšší hospodářské škole v Liberci. Na podzim následujícího roku měl být jako všichni ostatní spolužáci přijat do NSDAP, a proto mu byl předložen dotazník sledující příslušnost k německému národu. Dokonce byl povolán ke stranickému náčelníku do Liberce. Během rozhovoru se Ernst Raim neustále odvolával na své uvězněné rodiče a odmítal prohlášení bez jejich vědomí podepsat. Díky svému útěku do vnitrozemí se totiž na rodinu Raimových pohlíželo jako na Čechy, mj. dostávali také potravinové lístky jako Češi. Důsledky na sebe nedaly dlouho čekat. Byl vyloučen ze školy a posléze i vyhoštěn ze Sudet do protektorátu. Das war mein Abschub als Deutscher, der ich zum Tschechen erklärt wurde, in das Protektorat Anfang März, 1. März 1943.

 

Odešel tedy do Boškova u Semil, kde před zatčením bydleli jeho rodiče, které v té době také propustili z vězení. Až do roku 1944 pracoval ve skladu oděvů v Semilech. Další práci našli spolu s matkou v Liberci, kam vždy na pracovní týden dojížděli. Ona pracovala ve zbrojovce a Ernst se stal pomocným účetním. Znovu se rodina sešla v květnových dnech 1945 a vrátili se do Frýdlantu. Strýc Ferdinand byl ve Frýdlantu v době osvobození ruskou armádou a ustanovení národního výboru. Od něj se Ernst dozvěděl o divokém odsunu. Sám strýc, mj. bývalý vězeň koncentračního tábora v Dachau a člen sociální demokracie, byl v listopadu 1945 vykázán z vlastního domu. Rodina se proto rozhodla pro vystěhování do Bavorska.

 

V červnu 1946 odešel Ernst Raim spolu se strýcem a tetou do Německa. Pracovali jako předvoj frýdlantských emigrantů, sháněli ubytování, zprostředkovali kontakty. Manželé Raimovi se k ostatním připojili až o dva roky později, matka na konci května 1948 v a otec až v září, když předtím zorganizoval několik ilegálních přechodů pro své krajany s tichým souhlasem a podplacením českých úřadů. Ernst Raim se v Německu mohl začít věnovat studiu. Středoškolské vzdělání ukončil maturitou a pokračoval ve studiu učitelství na univerzitě v Mnichově. Stal se učitelem stejně jako jeho manželka a celý život se této profesi věnoval. Stranou nezůstala ani tradice politického angažování. Stal se členem sociální demokracie, Dělnického podpůrného spolku (Arbeiterwohlfahrt) a Spolku odpůrců a pronásledovaných (Bund Widerstand und Verfolgung). Až v roce 2000 měla dohru kauza se státním občanstvím, kdy změnou předpisů bylo Ernstu Raimovi definitivně uděleno německé občanství.

 



 
 

Kontakt

Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, v.v.i.
Vlašská 9
Česká republika
Tato adresa je chráněna proti spamování, pro její zobrazení potřebujete mít Java scripty povoleny
GPS: Loc: 50°5'12.59"N, 14°24'0.219"E