Orální historie v projektu arrow projekt arrow osoby 
Sobota, 23 září 2017

Regnerml Rudolf Tisk

Regnerml_p.jpgNarátor: Rudolf Regnerml

narozen: 16. dubna 1932

Tazatel: Jiří Opluštil

Místo a datum konání rozhovoru: Mimoň, 21. září 2007

 

 

 

 

 

Pan Rudolf Regnerml se narodil 16. dubna 1932 v Mimoni (Niemes). Maminka Hedvika (roz. Preisler) pocházela ze Svébořic (Scwabitz), po válce zlikvidované obce v býv. voj. prostoru Ralsko, kde žili její rodiče, oba Němci. V předválečné době byla v domácnosti. Tatínek Ferdinand se narodil v Heřmanových Sejfech (Hermannseifen, dnes Rudník) v Podkrkonoší, kde měl jeho otec Antonín dočasnou práci, neboť se živil jako bednář v pivovarech. Maminka Ferdinanda R., rozená Marie Hrobníková, byla Češka z Pojizeří, z Boleslavska. Rodiče se pak nakonec usadili v Mimoni, kde Ferdinand R. vyrůstal a také se seznámil se slečnou Hedvikou Preisler. Profesí byl stavební technik a zejména pak zaměstnanec pojišťovny, od roku 1935 do 4. 11. 1941  pojišťovací inspektor pojišťovny Donau-Concordia Reichenberg (Liberec). Byl členem Všeobecného svazu zaměstnanců Liberec (Allgemeine Angestellten Verband Reichenberg) od roku 1925 do 10. 10. 1938, kdy bylo jeho členství automaticky převedeno do „Reichsversicherungsanstalt für Angestellte Berlin, Wilmersdorf“. Byl také mj. členem pěveckého spolku. Roku 1925 se podařilo manželům Regnermlovým, rodičům Rudolfa R., postavit si rodinný dům.


Pan Rudolf R. měl ještě o 10 let starší sestru Alžbětu, která zemřela roku 1995, a o 5 let mladšího bratra Erwina, který žije také v Mimoni. Otec pana Rudolfa R. byl členem DSAP až do jejího rozpuštění. Dne 4. 11. 1941 byl zatčen a uvězněn ve vazebním žaláři v Liberci. Po uplynutí vyšetřovací vazby byl 16.-17. 2. 1942 Zvláštním soudem v Litoměřicích odsouzen za soustavný poslech a šíření zpráv londýnského rozhlasu k 5 letům káznice (Zuchthaus). Trest si začal odpykávat v Griebo u Dessau a Riese v Sasku, kde musel pracovat v dusíkárnách, tedy v dosti škodlivém prostředí, kde se mu velmi zhoršilo zdraví. Díky lékaři byl však přeřazen do Bavorska, do Ebrachu, kde byl nasazen do skupiny na odklízení trosek po náletech (neformálně zvaného také „Himmelfahrt”, „komando pro nanebevstoupení“) ve městech v okolí. Koncem války měl prý být se spoluvězni z politických důvodů odvezen na příkaz Himmlera do Dachau, kde měli být zlikvidováni. Naštěstí k tomu již nebyl čas – byli osvobozeni spojeneckými britskými vojáky právě na cestě do Dachau.


Maminka pana Rudolfa R., po zatčení otce samoživitelka, se naučila a bylo jí umožněno pracovat v pojišťovnictví po zatčeném manželovi. 14. 4. 1942 obdržela potvrzení o konfiskaci zaměstnaneckého penzijního připojištění svého manžela (u Všeobecného svazu zaměstnanců Liberec – Allgemeine Angestellten Verband Reichenberg) na žádost věznice Griebo. Dne 3. 7. 1943 obdržela přípis, kde byla vyzvána do týdne uhradit částku 3046,63- RM za pětiletý pobyt otce v káznici včetně nákladů za soudní řízení. V té době měla příjem 150 RM/měs. Na její žádost jí byly povolené platby v měsíčních splátkách ve výši 50 RM. Dále 19. 10. 1943 jí bylo doručeno oznámení o povolení k exekuci rod. domu, který byl majetkem rodičů Rudolfa R.


Rudolf R. prožíval  ve škole různé ústrky a hrozilo mu, že mu nebude dovoleno dokončit školní docházku na Hauptschule, přestože mu pomáhal jeden z učitelů (který po válce musel do odsunu). Matka mu tedy s pomocí známosti zařídila školní docházku a pobyt na internátní škole v Českém Dubu ve školním roce 1944/45, kde byl až do dubna 1945, kdy pro něj maminka přijela na kole. Za tento pobyt musela matka platit 50 RM/měs.
Po osvobození Rudou armádou, ještě před návratem otce, bylo rodině v jejich domě „zabaveno“ (ukradeno) příslušníky českých Revolučních gard (RG) množství věcí, mj. zděděných po příbuzných z Liberce. Při druhém takovém pokusu RG již byl otec doma a jelikož uměl česky, tak jim v dalším rabování jako antifašista zamezil.
Jako rodina antifašisty mohli Regnermlovi zůstat v Mimoni a nemuseli do odsunu. Otec pracoval v továrně Tonet, kde začal pracovat také Rudolf R. a jeho maminka Hedvika. Rudolf R. měl po válce ztížený přístup ke vzdělání, vzdělával se v elektrotechnice u jednoho mistra. Nakonec mu bylo umožněno složit závěrečné zkoušky na střední škole elektrotechnické v Semilech a absolvovat ji. Elektrotechnika je jeho celoživotním koníčkem i zaměstnáním. Ještě před rokem 1948 byl křivě nařčen a udán ze sabotáže, ale od stíhání mu paradoxně pomohla amnestie po zvolení K. Gottwalda prezidentem.


Měl různá zaměstnání: na stavbě elektrárny v Komořanech, u spojů v Mimoni atd. V padesátých letech s kamarádem pašoval zboží do a z NDR, chtěli si tak našetřit na útěk do západní zóny v Berlíně, ale byli prozrazeni (chytili při samostatné cestě a pašování jeho kamaráda), od uvěznění zachránil Rudolfa R. nástup na vojnu.


Pan Rudolf R. má 2 dcery a syna. Syn žije s nimi a rodinou společně  v rodinném domě, kde pan Rudolf R. žije celý život a který postavil jeho otec roku 1925. Tatínek pana Rudolfa zemřel roku 1967, maminka roku 1994.
Pan Rudolf R. je v důchodu, je věřící katolík, rád chodí na procházky do přírody.

(Jiří Opluštil)

 

 

Ferdinand Regnerml před uvězněním Oznámení o rozsudku nad Ferdinandem Regnemlem Oznámení o rozsudku nad Ferdinandem Regnemlem2 Výzva k úhradě částky 3064,63 říšských marek za pobyt v káznici
Ferdinand Regnerml po návratu z vězení 1945 Lékařské potvrzení o zdravotním stavu Ferdinanda Regnermla Výpis z rejstříku trestů Ferdinanda Regnermla Potvrzení o ztrátě československého občanství Hedviky Regnermlové
 
 

Kontakt

Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, v.v.i.
Vlašská 9
Česká republika
Tato adresa je chráněna proti spamování, pro její zobrazení potřebujete mít Java scripty povoleny
GPS: Loc: 50°5'12.59"N, 14°24'0.219"E