Orální historie v projektu arrow projekt arrow osoby 
Úterý, 21 listopad 2017

Jackovová Alžběta Tisk

Jackovova_p.jpgNarátor: Alžběta Jackovová

Narozena: 12. července 1928

Tazatel: Renáta Sulková

Místo a datum konání rozhovoru: Tábor, 28. března 2008

 

 

 

 

Alžběta Jackovová se narodila 12. července 1928 v Českých Budějovicích. Otec pocházel z česko-německé rodiny a matka byla židovského původu z Haliče. Rodiče se seznámili během první světové války v jednom severoitalském lazaretu, kde maminka paní Jackovové působila coby zdravotní sestra.

Malou Alžbětu i její o sedm let starší sestru však vychovávala sestra z otcovy strany – „Malá tetička“ – rodiče byli plně zaměstnáni provozem kavárny Mikádo v Českých Budějovicích, a tak jim na výchovu dětí nezbývalo příliš času.

Paní Jackovovou od dětství formovalo česko-německé prostředí Českobudějovicka. V rodině bylo zvykem hovořit oběma jazyky, ale školy, které navštěvovala byly převážně německé. V šesti letech nastoupila do tzv. Übungsschule. Následkem hospodářské krize celá rodina v této době přesídlila na Slovensko do Starého Smokovce. Zde Alžběta chodila dva roky do slovenské školy, ale po neúspěšném pokusu o obnovu živnosti za hranicemi se rodina vrátila opět do Čech. Rodiče zamířili za výdělkem do Mariánských lázní a malá Alžběta se sestrou zůstaly se svou tetou v Českých Budějovicích.

V roce 1938 Alžběta složila úspěšně zkoušky na německé reálné gymnázium, které se záhy přetransformovalo na Německou vyšší školu pro chlapce (Deutsche Obeschule für Jungen). Zde se setkala s prvními rasistickými projevy vůči své osobě: čelí pohrdavým poznámkám od spolužáků, že je „Halbjüdin“ a ústrkům ze strany profesorského sboru kvůli svému židovskému původu. Vše vyvrcholilo v jejích čtrnácti letech, když v říjnu 1942 obdržela od ředitele školy oznámení o nuceném ukončení studia týkající se židovských míšenců. Podnikavý otec pak pro svou dceru, která byla i výtvarně nadaná, zajistil studium na soukromé Škole pro módní kreslení a reklamu Rotter v Praze. Zde mohla Alžběta studovat až do jejího uzavření v roce 1944.

V roce 1942 dochází k zatčení maminky paní Jackovové gestapem. Důvodem bylo udání, že poslouchá spolu s přítelkyněmi Londýn (mimoto prý též posílaly zakázané balíčky do Terezína). Paní Helene Suchánková byla odtransportována nejprve do Osvětimi a zbytek války strávila v německých koncentračních táborech, naposledy v Bergen – Belsen.

Po zrušení soukromé školy Rotter nastoupila Alžběta na nucenou práci do budějovické Hardthmuthky a zde též zažila spojenecké bombardování v březnu 1945. To již ale bydlela s „Malou tetičkou“ a sestrou v jedné lesní chatě nedaleko Boršova. Na osvobození má rozporuplné vzpomínky, na jednu stranu zažívala obrovskou radost z konce války, ale zároveň byla nepřímým svědkem ztýrání otce rudými gardisty. Ačkoliv prý otec během války ukrýval vězně – komunistu uprchlého z KT Dachau a na konci války společně dokonce zásobovali potravinami narychlo zformované partyzánské skupiny pod Kletí, byl po osvobození vzat do vazby. Jeho tehdy navrátivší se žena z KT Bergen Belsen společně s oním ukrývaným vězněm jej potom svými výpověďmi před úřady uchránili před dalším vězněním. Otec se pak rozhodl přesídlit na vlastní žádost do Německa, kde se stal tzv. soudcem z lidu.

Část rodiny paní Jackovové (teta Kristýna s dcerou) byla odsunuta do Německa, předtím však musely nosit bílou pásku s označením N a docházet na práci do vojenského tábora Rudé armády. Odsun své tety hodnotí paní Jackovová jako spravedlivou odplatu za jejich chování během války.

Dne 6. června se vrátila maminka paní Jackovové z Bergen Belsenu, vyhublá a v roztrhaných šatech. Její zkušenost zdravotní sestry z první světové války se jí v koncentračním táboře velmi hodila. Dokázala léčit bez potřebných medikamentů a několika spoluvězeňkyním zachránila život. Po válce se též rozhodla pro život za hranicemi a odstěhovala se do Vídně, kde žila až do své smrti.

Paní Jackovová začala po válce pracovat v Jihočeských malovánkách, kde zdobila různé porcelánové a dřevěné výrobky. Zde se v roce 1946 seznámila se svým budoucím manželem Josefem Jackovem. Společně vstoupili v roce 1947 do KSČ. Paní Jackovová poté úspěšně dokončila studia na VŠCHT. Počátkem sedmdesátých let začala pracovat jako vedoucí odboru řízení jakosti v chemičce v Sokolově a poté nastoupila jako ředitelka závodu NP Klatovy v Pacově.

V současné době žije. Je velmi aktivní důchodkyní. Přispívá svými články do místních novin. Je bezdětná.
(Renáta Sulková)

 

 

Zvuková ukázka, délka 2:58

Rodiče před druhou sv. válkou Alžběta a malá tetička Potvrzení o protektorátní státní příslušnosti Fotografie z občanské legitimace 1942.
Oznámení o ukončení-studia z rasových důvodů      
 
 

Kontakt

Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, v.v.i.
Vlašská 9
Česká republika
Tato adresa je chráněna proti spamování, pro její zobrazení potřebujete mít Java scripty povoleny
GPS: Loc: 50°5'12.59"N, 14°24'0.219"E