Narátor: Pavla Palasová

narozena: 15. února 1916

Tazatel: Renáta Sulková

Místo a datum konání rozhovoru: Hrádek nad Nisou, 1. července 2007

Paní Pavla Palasová, roz. Krieg se narodila 15. února 1916 na Šumavě v dnes již zaniklé osadě Krásná Hora (Schönberg) u Českých Žlebů (Böhmisch-Röhren). Spolu s o čtyři roky starším bratrem vyrůstala v  rodině lesního zaměstnance u knížete Schwarzenberga.

Zde se seznámila se svým prvním manželem Stanislavem Křivánkem, příslušníkem finanční stráže. Začala se učit česky a brzy se za něj provdala. V roce 1936 se jim narodila dcera Helena. Celá rodina v té době žila již na Božím Daru, kde pan Křivánek vykonával pohraniční službu v rámci obranných bezpečnostních sborů - Stráž obrany státu (SOS).

Když se v roce 1938 začala situace v pohraničí přiostřovat a byla vyhlášena mimořádná opatření s cílem zvýšit okamžitou obranyschopnost republiky, odjela paní Pavla Křivánková s malou dcerkou do vnitrozemí k manželovým rodičům. Tehdejší vláda na základě informací, že se u hranic soustřeďují německé ozbrojené síly rozhodla o vyhlášení ostrahy hranic. Pan Křivánek se aktivně podílel na přípravách obrany v případě německém vpádu až do osudného září 1938. Při střetech se Sudetoněmeckým freikorpsem byl odvlečen do Německa neznámo kam a vrátil se až za tři měsícem ve velmi zuboženém stavu. Nešťastnou náhodou se svědkem pohraničních bojů stala též jeho žena, která na výzvu manžela v září 1938 odjela na Boží Dar s úmyslem odstěhovat nábytek a další rodinný majetek. Na celnici byla zajištěna německými vojáky a tři dny kvůli právě probíhajícím bojovým střetům zadržována v Německu.

Po návratu z německé internace sloužil pan Křivánek krátký čas na protektorátní hranici u Mladé Boleslavi. V době okupace byl zaměstnán jako tajemník zásobovacího obvodu obcí Boseň, Mužský a Dneboch. Dle slov paní Palasové pomáhal v této době rodinám odbojářů tím, že jim občas přiděloval potravinové lístky navíc. V roce 1940 se jim narodil syn.

Rodina Kriegova patřila na Šumavě k místním starousedlíkům. Za války byli politicky neutrální. Přestože s politikou Adolfa Hitlera nesouhlasili, byli oba rodiče paní Křivánkové v roce 1946 odsunuti posledním transportem do Bavorska. Bratr padl na východní frontě nedaleko Kyjeva. Na česko-rakouském pomezí vzniklo pohraniční vojenské pásmo, v jehož teritoriu se ocitlo i rodiště paní Palasové – Krásná Hora.

Po válce rodina Křivánkových přesídlila do Hrádku nad Nisou na úpatí Lužických hor. Pan Křivánek zde působil opět jako příslušník finanční stráže. Po roce 1948 odmítl vstoupit do KSČ a jako politicky nespolehlivý (a navíc s německou manželkou) byl donucen službu opustit. Nastoupil do státního podniku Praga v Hrádku nad Nisou, kde pracoval jako dělník v kovovýrobě. Velmi namáhavá práce v prašném prostředí, která se neslučovala s jeho zdravotním stavem, patrně vedla k jeho předčasnému úmrtí.

Paní Křivánková se po válce jako Němka stala občankou bez státní příslušnosti. Na jeho přidělení musela čekat až do roku 1947. Díky své německé národnosti zažila dle vlastních slov nemalé ústrky ze strany Čechů. Nebyla sice obětí přímého útoku na svou osobu, ale poválečná protiněmecká nevraživost byla přítomna v každodenní realitě a na každém kroku, v obchodě, na úřadech v běžném styku s místními obyvateli.

Po smrti svého prvního manžela se paní Pavla Křivánková podruhé vdala za bývalého politického vězně  Rudolfa Palase.

Během  své profesní dráhy pracovala paní Palasová ve skladu šatstva v Oděvním podniku, poté byla zaměstnána v místní továrně Praga a nakonec si přivydělávala jako prodavačka cukrovinek.

V současné době žije v Hrádku nad Nisou.
 

(Renáta Sulková)