Orální historie v projektu arrow projekt arrow osoby 
Čtvrtek, 28 březen 2024

Zahel Leo Tisk
Přejít na obsah
Zahel Leo
Strana 2

Zahel_p.jpgNarátor: Leo Zahel

narozen: 27. března 1931

Tazatel: Jana Stárková

Místo a datum konání rozhovoru: Vídeň, 26. června 2007

 

 

Leo Zahel byl synem tajemníka sociálních demokratů v Opavě a Moravské Ostravě. Jako chlapec musel s rodiči ze severní Moravy odejít do vnitrozemí. Útočiště našli v Brně, kde oba rodiče získali zaměstnání a také pomáhali ostatním uprchlíků. Byť byli přesvědčení antifašisté, tvrdě je zasáhl tzv. divoký odsun. Otec byl zatčen a uvězněn, syn s matkou byli hnáni pochodem z Brna do Pohořelic a poté do Rakouska.

 

 

V době narození Lea Zahla žili manželé Maria a Leo Zahel v Přívozu na severní Moravě. Otec byl vyučený zámečník, který se už od učňovských let zapojoval do levicového hnutí mládeže, matka v domácnosti. Otec vstoupil do sociální demokracie a stal se stranickým tajemníkem. Rodina se poté stěhovala dle působení otce, ale nejdéle bydleli v Opavě, v domě, který patřil straně a kde sídlila tiskárna novin Vorwärts.

 

V září 1937 začal Leo navštěvovat základní školu. Dlouho v ní však nepobyl. 1937, im Herbst, das Parteisekretariat der Sozialdemokraten in Troppau geschlossen werden musste, weil eben die Henleins das Sagen hatten und praktisch die Tätigkeit der Partei sehr, sehr eingeschränkt worden ist. Strana nabídla Leu Zahelovi pracovní místo v Brně v První brněnské strojírně, čehož využil a s rodinou se v prosinci 1937 do Brna přestěhoval. Pracoval ve zbrojařské výrobě a jako vedoucí vedl až třicet českých zaměstnanců. Součástí jeho funkce bylo také vysvětlovat nadřízeným „důvody“ sabotáží, ke kterým mezi jeho podřízenými docházelo. Na ně se pak obracel v tom smyslu: Und darauf hin ist er wieder in die Werkstatt zurück und hat die Arbeiter aufmerksam gemacht, dass sie also subtiler sabotieren sollen, nicht so auffallend, wobei sich dann die Ausschussquote wieder etwas verringert hat, also dass der Betriebsleiter wieder zufrieden war – eben für zwei, drei Monate.

 

Matka v té době také pracovala a Leo chodil do reálného gymnázia. Ještě před vypuknutím války Zahelovi pomáhali německým uprchlíků z Říše i Rakouska a stýkali se s dalšími antifašisticky smýšlejícími brněnskými Němci. Osvobození Rudou armádou prožila rodina spolu s ostatním sousedy z okolí ve sklepích. Z této doby má Leo Zahel vzpomínku na gesto, se kterým nabízel ruským vojákům vodu. Der hat mir gleich den Krug mit Wasser am Kopf geschmissen und wollte Wodka haben. Procházející Rusové se zajímali především o to, zda v domě, kde byl vojenský sklad wehrmachtu, nezůstali žádní vojáci. Když je obyvatelé domu ujistili, že nikoli, dovolili sklad otevřít a mezi obyvatele rozdělit zde uložené potraviny.

 

Zahelovi byli přesvědčení odpůrci nacismu a nepřipouštěli si, že by jim hrozilo nějaké nebezpečí. O to větší šok byl, když otce cestou do práce zastavil mladík s rudou páskou a ptal se, zda je Němec. Otec řekl, že ano, načež ho mladík zatkl. Odvedl ho do věznice v Kounicových kolejích, kde byl zadržen. Jelikož však nebyl členem NSDAP, bylo mu dovoleno zde pracovat – opravoval poničené zámky na dveřích. Propuštěn byl bez udání příčiny 8. listopadu 1945. Tragikomicky znělo zdůvodnění: Herr Zahel, wir können Sie ja schon entlassen, aber wir wissen nicht, wo Sie wohnen. Leo Zahel se ovšem neměl kam vrátit, manželka i syn v té době již nebyli v Československu a zařízení bytu se stalo majetkem národního výboru.

 

Maria Zahelová se snažila svému manželovi pomoci, hledala přímluvce, brzy se však musela postarat také o sebe a syna. Oba byli povoláni na nucené práce. Matka do zahradnictví a syn na odklízení trosek. Především však 30. května přišla výzva, aby se do večera hlásili na policejní stanici, neboť budou odvedeni do tábora k prověření, kdo z brněnských Němců byl a kdo nebyl nacista. Leova matka zabalila oblečení, potraviny a se synem se v určený čas hlásili na místní policii. Zde je zaregistrovali a Maria Zahelová musela odevzdat klíče od bytu. Bez určení cíle se vydali s ostatními na pochod směrem na jih z Brna.

 

Šlo o pochod brněnských Němců do Pohořelic. Cestou Leo s matkou odkládali přebytečnou zátěž do příkopů, viděli zemřelé a zabité. Provázeli je členové Rudé gardy. V jednu chvíli je oslovil jeden z průvodců s rudou páskou. Ukázalo se, že si Leovu matku pamatuje z firmy, kde za války pracovala. Přiznal, že ví, že nejsou žádní nacisté, ale to jediné, co pro ně dle vlastních slov mohl udělat, bylo nabídnout jim krátký odpočinek ve stínu stromu. Zastávka přišla až na shromaždišti v Pohořelicích. Zde gardisté prohledávali zavazadla zadržených, přikázali jim odevzdat všechny cenné věci a prověřovali, zda jsou mezi nimi také antinacisté. Zahelovi odmítli ze zadržených vyjmout, neboť byli sociální demokraté a nikoli komunisté.

 

Večer 31. května vyhnali Němce z tábora s pokřikováním, ať si nyní jdou za Hitlerem. Shodou okolností to bylo v den Leových 14. narozenin. Matka vedla syna do Rakouska spolu s ostatními, nyní už uprchlíky. Ve Vídni našli pomoc a ubytování u přátel, než se jim podařilo obstarat si lístky na cestu železnicí do městečka Ternitz asi 60 km od Vídně. Zde žil matčin nevlastní otec a sestra. Díky jejich přímluvě ihned získali práci v kuchyni. Und dazu war wichtig, dass man das Essen bekommen hatte, damals 1945 im Juni, vzpomínal po letech Leo Zahel. V Ternitz zůstali s matkou do srpna 1945, kdy se rozhodli pro návrat do Vídně, aby mohl Leo pokračovat ve studiu.

 

Náhoda je svedla dohromady s bývalou sousedkou z Přívozu. Zde je také 22. listopadu vpodvečer vyhledal otec. Rodina poté žila už společně ve Vídni. Pro nedostatek financí na školné musel Leo nastoupit ještě na podzim 1945 do práce. Roku 1947 získala rodina rakouské státní občanství. Leo Zahel st. brzy onemocněl, v roce 1946 ho postihl infarkt, v roce 1949 mu byla amputována noha; zemřel v roce 1963. Leo Zahel si později doplnil vzdělání a pracoval jako bankovní úředník. Žije ve Vídni.

 



 
 

Kontakt

Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, v.v.i.
Vlašská 9
Česká republika
Tato adresa je chráněna proti spamování, pro její zobrazení potřebujete mít Java scripty povoleny
GPS: Loc: 50°5'12.59"N, 14°24'0.219"E